první snaha o oprášení mé motivace k blogování proběhla asi tři měsíce zpět a to se zveřejněním několika velmi (ne)podařených fotek, za které jsem se i přesto poplácala po zádech. ve vzduchu už visela předzvěst zrušení další sociální sítě, což by vysvětlovalo proč jsem měla nutkání strkat fotky někam jinam. představte si ten monolog hm, tahle fotka je pěkná. proč jí teda někam nezveřejnit?! na insta? nah, co takhle minimálně půlhodiny přemýšlet nad alespoň částečně ucházejícím jménem pro blog? a pak sedět hodinu nad jeho nastavením? a co takhle strávit další hodinu jen krátkým prvním postem? hm, sounds like fun. no, it's fucking pain that made you realize you actually need to put some effort into it. takže až po čtyřech hodinách skončíš, s naprosto klidným svědomím na blogspot zapomeneš na následujících 14 dní. a pak ho stejně smažeš. help. no a konečně se dostáváme do přítomnosti, protože si tohle kolečko pravděpodobně zopakuješ.
trochu bych si situaci ulehčila, kdybych si pamatovala jak jsem blog pojmenovala při svém prvním pokusu, ale evidentně ani tenkrát to nebudu o moc lehčí. jestli se snažíte pochopit, proč jsem zrušila jednu sociální síť a nahradila ji druhou, budeme na sebe asi jen tupě zírat, jelikož je odpověď lehce komplikovanější a osobnější na random rozhovor. ale možná to je já zbytečně komplikuji. i přestože mě můj bulletjournal dostatečně zaměstnává a naplňuje, moje schopnosti dát dohromady smysluplnou myšlenku, mě začala podvádět s motivací, a netrvalo dlouho, než obě pláchly nadobro.
můj bulletjournal možná vypadá sofistikovaně, ale zkuste si představit, že se vám do rukou dostal deník vašeho patnáctiletého já. šklebíte se nad vlastní ufňukaností, absencí lepší slov, než ovšem zjistíte, že čtete zápis z minulého týdne. na mou obranu, ten bulletjournal ale nikdo jiný, než já, číst nebude. a když už píšu zápis, tak abych se zbavila nasranosti a to bych radši prohodila cihlu okem, než se patlat s bohatší slovní zásobou.
anyway. co se tím snažím říct je to, že potřebuju víc psát a kupodivu když zkombinuju všechny svoje problémy, nedostanu dostatek materiálu na nějaké patrné zlepšení. navíc ani já se jimi nechce zaobírat. jako kdyby nestačilo, že žiju ve vlastní hlavě?! chci se víc pochopitelně zaměřit na své zájmy - filmy, seriály, knihy, kdramas, hudba. celý tenhle blog bude asi messy as fuck, but i'm here for it.
jen doufám, že neshořím zase jen u nastavování layoutu. 💢
p.s. moje inspirace na pravděpodobně finální verzi url blogu
Žádné komentáře:
Okomentovat